Cravatta nera – Kikí Dimulà

Foto di Silena Lambertini

 

Innaffia tu la pianta
e lasciami piangere.
Scrivi però le ragioni,
forse devo altro dolore.
Voglio avere la coscienza in pace
di avere sofferto per tutto.

Scrivi che piango per uno specchio.
Un tempo oggetto ornamentale,
oggi oracolo.
Per la brusca buonanotte
che danno le poche possibilità
e si dileguano.
Scrivi che piango per la tua finestra,
chiusa e senza saluti,
melanconica per nascita.
Per gli uccelli dell’ultimo decennio.
Il loro terrore delle antenne televisive.
Per il loro adattarsi
e svolazzare
tra questi alberi di ferro.

Scrivi.
Per questo sabato sera sepolto
tra due cipressi
nella chiesa di campagna.
Per la luna in lutto – indossa
una cravatta nera nuvola,
scrivi che piange.
Piango perché mi hai chiesto
se ho visto la luna piena.
No, non ho visto niente di pieno, non ho vissuto.
Piango perché i ragazzi portano lo zaino
come una conoscenza già completa,
e non entrano nel tenero rassicurante
delle ore ancora acerbe
e non giocano.

Scrivi che piango per le madri.
Le più antiche madri.
Belle ed esili,
amanti delle finestre,
arpiste della vedetta
che la morte ha colto impreparate
e sono longeve materne
nelle fotografie del salotto
e nei ricami.

Piango perché hanno acceso le luci
e la domenica gatta raggomitolata
sulla mia finestra.
Scrivi che piango per le bufere,
il poco cibo,
per tutto il Poco,
per i terremoti
senza preavviso.
Piango perché va sprecata
la notizia che mi hai dato
della prima farfalla vista ieri.
Piango perché non fa notizia l’effimero.

Scrivi. Piango
perché la sorte si è chiusa in casa,
la dilazione è arrivata al boia,
la borraccia è arrivata nel deserto,
la gioventù nella fotografia.
Piango perché chissà chi chiuderà
dei miei giorni gli occhi.

Innaffia tu la pianta
e lasciami piangere perché…

Kikí Dimulà

(Traduzione di Maria Paola Minucci)

da “L’adolescenza dell’oblio”, Crocetti Editore, 2000

∗∗∗

Μαύρη γραβάτα

Πότιζε σύ τή γλάστρα
ϰι ἂσε νά ϰλαίω.
Μόνο γράφε τούς λόγους,
μήπως ϰι ὀφείλω ϰι ἂλλη λύπη.
Θέλω νά ἒχω τή συνείδησή μου ἣσυχη
πώς βασανίστηϰα γιά ὃλα.

Γράψε πώς ϰλαίω γιά ἕναν ϰαθρέφτη.
Ἄλλοτε διαϰοσμητιϰό στοιχεῖο,
μαντεῖο τώρα.
Γιά τήν ξερή ιωιλητύχτα
πού λέν οἱ μιϰρές πιθανότητες
ϰαí ξοφλᾶνε.
Γράψε πώς ϰλαίω γιά τό παράθυρό σου,
ϰλεωτό ϰι ἀϰαλημέριστο
ϰαí μελαγχολιϰό ἐϰ γενετῆς του.
Για τά πουλιά τῆς τελευταίας δεϰαετίας.
Τόν τρόιω τους μέ τíς ϰεραῖες τηλεοψίας.
Γιά τήν προσαρμσγή τους ὕστερα,
ϰαí τά πετάγματά τους
σ’ αὐτά τά σιδερένια δέντρα.
Ποῦ μάθανε νά τραγουδοῦν
σέ σιδερένιους ϰλώνους.

Γράφε.
Γι’ αὐτό τό Σαββατόβραδο πού θάφτηϰε
ἀνάμεσα σέ δύο ϰυπαρίσσια
στή Φραγϰόϰλησα.
Γιά τό φεγγάρι πού πενθεῖ – φοράει
μαύρη γραβάτα σύννεφο
γράψε πώς ϰλαίει.
Κλαῖω γιατí μέ ρώτησες
ἂν εἶδα τήν πανσέληνο.
Ὄχι, δέν εὒα τίποτα γεμάτο ϰαí δέν ἔζησα.
Κλαίω πού τά παιδιά ϰρατοῦν τή σάϰος τους
σάν τελειωμένη ϰιόλας γνώσῃ,
ϰαí στῶν ἀγίνωτων ὡρῶν
τήν τρυφερή ϰαθησύχαση δέν πᾶνε
ϰαí δέν παίζουν.

Γράψε πώς ϰλαίω γιά τíς μητέρες.
Τíς πιό παλιές μητέρες μου.
Τíς λεπτές ϰι ὅμορφες,
τῶν παραθύρων ἐρωμένες,
ἁρπίστριες τοῦ ἀγναντέματος,
πού τíς ἐπῆρε ἀπρόφταστες ὁ θάνατος
ϰι αὐτές μαϰροημερεύουν μητριϰές
σέ σαλονιοῦ φωτογραερίες
ϰαí σέ ϰεντήματα.

Κλαίω γιατí ἀνάψανε τά φῶτα
ϰι ἡ Κυριαϰή ϰουλουριασμένη γάτα
στό παράθυρό μου.
Ὁ φόβος βάζει τά ϰαλά του
ϰαí περιμένει.

Γράφε.
Πώς ϰλαίω γιά τούς τυφῶνες,
τό λίγτο φαΐ,
τό ϰάθε Λίγο,
γιά τούς σεισμούς
χωρíς προειδοποίηση.
Κλαίω ἐπειδή χαμένη πάει
ἡ εἴ δηση πού μοῦ’ φερες,
πώς εἶδες χθές τήν πρώτη πεταλούδα.
Κλαίω γιατí δέν εἶναι εἴδηση τό ἐφήμερο.

Γράφε. Κλαίω
ἐπειδή ἡ τύχη ϰλείστηϰε στό σπίτι της,
ἡ ἀναβολή ἕφτασε στόν δήμιο,
τό παγούρι ἔχει φτάσει στήν ἕρημο,
ἡ νεότης ἔχει φτάσει στή φωτογραφία.
Κλαίω γιατí ποιός ξέρει ποιός θά ϰλείσει
τῶν ἡμερῶν μου τά μάτια.

Πότιζε σύ τή γλάστρα
ϰι ἄσε νά ϰλαίω ἐπειδή…

Κική Δημουλά

da “Το λίγο τοῦ ϰόσμου”, 1971

Rispondi

Inserisci i tuoi dati qui sotto o clicca su un'icona per effettuare l'accesso:

Logo di WordPress.com

Stai commentando usando il tuo account WordPress.com. Chiudi sessione /  Modifica )

Foto Twitter

Stai commentando usando il tuo account Twitter. Chiudi sessione /  Modifica )

Foto di Facebook

Stai commentando usando il tuo account Facebook. Chiudi sessione /  Modifica )

Connessione a %s...

Questo sito utilizza Akismet per ridurre lo spam. Scopri come vengono elaborati i dati derivati dai commenti.