Josef Sudek, Son jardin fenetre, 1948

Che è restato di quei bei momenti?
           Il brillío degli occhi,
           una goccia di profumo,
           qualche sospiro sul bàvero,
           il respiro sul vetro,
           una briciola di lacrime
           e un’unghia di tristezza.

E poi, dovete credermi, quasi piú nulla.
           Un pugno di fumo,
           qualche sorriso al volo 
           e un po’ di parole
           che rotolano in un angolo
           come rifiuti
           sospinti dal vento.

E non vorrei dimenticare:
           tre fiocchi di neve.

           Questo è tutto.

Jaroslav Seifert

(Traduzione di Sergio Corduas)

da “Concerto sull’isola”, in “Jaroslav Seifert, Vestita di luce”, Einaudi, Torino, 1986

∗∗∗

Píseň o smetí

Co zůstalo z těch krásných chvil?
            Třpyt očí,
            kapička vůně,
            pár vzdechů na klopě,
            dech na skle,
            spetka slz
           a za nehet smutku.

A pak už, to mi věřte, téměř nic.
           Dlaň kouře z cigaret,
           pár letmých úsměvů
           a trochu slov,
           která v koutě se točí
           jako smetí,
           když je zahnal vítr.

A ještě abych nezapomněl,
            tři vločky sněhu.

           To je vše.

Jaroslav Seifert

da “Koncert na ostrově”, Československý spisovatel, 1965